použijte jiný prohlížeč než Internet Explorer!!!


Vysoká škola ve Frýdku-Místku

Datum: 27.12.2009

Začněme malou oklikou. Frýdek Místek je dosti jedinečným organismem dvou sousedících měst, které spolu srůstají už více než 50 let v jediný celek. Když se ale člověk projde z jednoho náměstí na druhé, těžko se ubrání pocitu určité prázdnoty a nesourodosti prostoru mezi oběma centry. Na frýdecké straně řeky Ostravice sice vyrostly reprezentativní stavby jako je okresní soud, finanční úřad a úřad práce, ale takové budovy nejsou součástí každodenního života a jejich návštěva se u lidí netěší velké oblibě. Obrazně řečeno: Frýdku-Místku chybí těžiště, které by dokázalo smysluplně vyplnit pomyslnou pomlčku v našem názvu.

Narazili jsme na to s přáteli při hovoru o chystané demolici Víceúčelové sportovní haly a výstavbě nového nákupního centra spolu s multikinem a třípatrovým parkovištěm na uvolněném místě. Řeč se točila hlavně kolem otázky, jestli existuje lepší využití tak exponované lokality, jakou je prostor Víceúčelové sportovní haly a kromě jiných se objevil návrh areálu nové Vysoké školy. Pokusím se tu myšlenku hlouběji probrat.

Přínos pro město

Přeskočme na chvíli možná úskalí a případná ALE. Mávněme kouzelným proutkem a máme tu hlavní budovy pro výuku, knihovnu, stravovací zařízení, základní ubytovací kapacitu a po areálu se pohybuje 6000 studentů (počet odpovídající republikovému průměru měst, které mají vysoké školy). Každý ze studentů se snaží vyjít s penězi od rodičů, nebo z brigád a odhadem měsíčně spotřebuje 5000 CZK, což celkem za 10 měsíců výuky pro město představuje 300 mil CZK, které se utratí převážně tady. Nákup učebnic, ubytování, strava, kulturní a sportovní vyžití, to Všechno generuje poptávku po službách, společenských akcích atd. Mimo to roční náklady státu na jednoho studenta (platy učitelů a provoz budov ...) jsou zhruba 90 000 CZK, tedy příliv dalších 540 mil CZK ročně do ekonomiky města. V sumě se jedná o trvalý přísun 0,84 miliardy korun ročně, bez rizika, že takový "investor" odejde dále na východ za levnějšími podmínkami podnikání.

Pak jsou tu drobná pozitiva jako třeba volná ubytovací kapacita využitelná v letních měsících pro turistiku, nebo jako zázemí hudebních, či jiných festivalů.

Ale je tu ještě jedno zásadní plus. Dnešní smutnou realitou je, že mnoho schopných mladých lidí odchází za studiem jinam a vzhledem k budoucímu uplatnění se dost často nevracejí zpět, což je pro město nevratná ztráta. Díky vlastní univerzitě bychom se z čistých "exportérů" budoucích vysokoškolských mozků stali místem, kde se takoví lidé budou kumulovat a lákat i případné potenciální investory, kteří jsou na takový obor navázaní. Možná bychom už nemuseli být jen levnou montovnou automobilových dílů s nejistou budoucností.

Z pohledu studenta

Je neděle večer a studenti obtěžkaní batohy přijíždějí z domovů na vlakové, nebo autobusové nádraží ve Frýdku-Místku a pěšky dojdou na ubytovnu. Ráno vstanou, účastní se přednášek a v polední pauze si vyvětrají hlavu u řeky, nebo v některém přilehlém parku. Odpoledne po výuce si ti sportu-chtiví vyberou mezi atletickým stadionem, krytým bazénem, nebo projížďkou po cyklostezce podél Ostravice, nemluvě o možnosti o víkendu vyrazit do hor, které jsou na dosah. Ostatní zapadnou do některé z hospůdek, nebo se zavřou na pokoj a dohání školní resty. Za celý studijní den nemusí použít jediný dopravní spoj. Pražští studenti, kteří v hromadné dopravě tráví tři hodiny denně přejížděním mezi ubytovnou a jednotlivými učebnami jim tiše závidí.

Zpátky na pevnou zem

Nejsou plány, vyhrazené pozemky, finance, záměr města, ani aktuální poptávka po nové vysoké škole. První na řadě je otázka, jestli by takový projekt byl přínosem pro město? Na to ať si každý odpoví sám. Abych mohl dál pokračovat, říkám sám za sebe jednoznačně ano. Jak tedy začít? Na počátku je třeba takovou myšlenku vypustit do světa a čas ukáže jestli je životaschopná.

Druhým a nejpodstatnějším základním kamenem je postoj radnice. Případnou petici pro založení VŠ může podepsat třeba i nadpoloviční většina občanů, ale pokud takový záměr nevezmou radní za svůj, tak potichu pojde na "nešťastnou schodu okolností" a vhodné pozemky včas skončí v rukou vlivných investorů, kteří se jich už nevzdají. Bylo by nadějné, pokud by některá z politických stran plán na vybudování VŠ použila do svého volebního programu a ideální, když by existovala shoda napříč politickým spektrem.

Krok za krokem

Buďme optimisty a věřme, že se najde dost nadšenců z řad vedení města. Není třeba se obávat velkých investic, stačí použit taktiku trpělivého rybáře. Podržet si klíčové pozemky, domluvit si předkupní právo na vhodné nevyužité prostory například krachujícího Slezanu, vyhlásit architektonickou soutěž na ztvárnění areálu a hlavně dát v rámci republiky na vědomí, že v našem městě máme vůli i podmínky pro založení nové školy. Je jen otázkou času, kdy vyvstane potřeba nové veřejné vysoké školy a pak bude štěstí přát připraveným. Město už by neneslo hlavní tíhu investic, o to by se postaral státní rozpočet.

Jaké jsou naše případné šance v konkurenci dalších zájemců? Co do velikosti města jsme přesně ve středu pelotonu devíti potenciálních čekatelů spolu s Havířovem, Kladnem, Mostem a dalšími městy, které mají podobnou velikost a nemají ještě vlastní univerzitu viz. souhrn veřejných státem provozovaných VŠ v ČR uvedený na konci článku. Pro lepší představu v posledních dvaceti porevolučních letech v naší zemi vzniklo osm univerzit, tedy v průměru každých 2,5 roku jedna.

Jak taková škola vzniká? Dost často nejprve jako odnož jiné už existující VŠ, jak tomu bylo například u Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, nebo u Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a po určité době rozvoje se pobočka nakonec osamostatní. Takový zárodek VŠ jsme tu v 90. letech už měli a je škoda, že se tuto instituci nepodařilo udržet při životě.

Je možné, že současná kapacita univerzit v ČR je dostatečná. Ve školním roce 2006/2007 bylo celkem 292 520 studentů veřejných VŠ a z toho 48 454 absolventů. Ale i za takové situace tady je prostor pro vyjednávání, protože některé města jako Brno a Olomouc počtem studentů na ostatní obyvatele dvojnásobně převyšují republikový průměr a existuje tu tedy možnost dohody, že by k nám byla převedena jedna nebo dvě z jejich fakult. Například Vysoké učení technické v Brně (VUT) i Masarykova univerzita mají fakultu informatiky. Takový obor věnující se komunikaci by se i symbolicky v našem dvojměstí, na hranici historických zemí Moravy a Slezska vyjímal jako vhodný svorník.

Nákupní středisko versus Vysoká škola

Na konec si proberme druhou variantu, která je momentálně na stole. Lokalita stávající víceúčelové sportovní haly bude zastavěna dalším nákupním centrem s multikinem plus poschoďovým parkovištěm a to všechno bude novým zdrojem dopravního zatížení centra. Jinou přidanou hodnotu té investice pro město nevidím, bude to jen další nákupní komplex, kterých tu máme celou řadu. Následně někdy v budoucnu se město přece jen rozhodne, že taková univerzita není špatná věc. Co teď, když ve středu města stojí supermarkety a nákupní střediska? Pak nám nezbude než postavit univerzitu, divadlo, nebo cokoli jiného, co by mělo být logicky v dosahu vlakové a autobusové obslužnosti až na okraji města! Z tohoto náhledu se případná prodejní cena pozemku 90 mil plus demolice Víceúčelové haly zdarma, už možná začíná jevit jako nedostatečná náplast na vzniklý problém. Uvítám, když mi některý z městských odborníků na urbanistiku blíže vysvětlí současný záměr radnice, protože dosavadní dostupné informace mě uvádí do rozpaků a vážných pochyb.

Seznam měst a jejich univerzit

Město Poč.obyv.Podíl stud. Název VŠ Rok Poč.stud.
Praha 1 170 5719% Univerzita Karlova v Praze 1348 46 101
Praha 1 170 5719% České vysoké učení technické v Praze 1707 22 747
Praha 1 170 5719% Vysoká škola ekonomická v Praze 1953 16 012
Praha 1 170 5719% Česká zemědělská univerzita v Praze 1906 15 650
Praha 1 170 5719% Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 1952 3 973
Praha 1 170 5719% Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze 1885 450
Praha 1 170 5719% Akademie múzických umění v Praze 1920 268
Brno 367 72918% Masarykova univerzita 1919 32 483
Brno 367 72918% Vysoké učení technické v Brně 1899 20 736
Brno 367 72918% Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 1919 8 769
Brno 367 72918% Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 1918 2 552
Brno 367 72918% Janáčkova akademie múzických umění v Brně 1947 599
Ostrava 311 40210% Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 1849 21 451
Ostrava 311 40210% Ostravská univerzita v Ostravě 1991 8 485
Plzeň 162 62710% Západočeská univerzita v Plzni 1991 16 748
Olomouc 100 75219% Univerzita Palackého v Olomouci 1573 18 887
Liberec 974008% Technická univerzita v Liberci 1953 8 178
Hradec Králové 94 6948% Univerzita Hradec Králové 2000 7 303
České Budějovice 94 62211% Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 1991 9 984
České Budějovice 94 62211% Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích 2006 300
Ústí nad Labem 93 85910% Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 1954 9 106
Pardubice 88 18110% Univerzita Pardubice 1950 8 567
Havířov 84 7840% - - 0
Zlín 78 59913% Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 2001 9 906
Kladno 69 3550% - - 0
Most 67 8150% - - 0
Karviná 63 4670% - - 0
Frýdek-Místek 59 897 0% - - 0
Opava 59 8439% Slezská univerzita v Opavě 1991 5 524
Děčín 51 8200% - - 0
Karlovy Vary 51 5370% - - 0
Teplice 51 1930% - - 0
Chomutov 50 1760% - - 0
Jihlava 49 8652% Vysoká škola polytechnická Jihlava 2004 1 104


Poznámky:
- Podrobnější souhrn veřejných státem provozovaných VŠ v ČR a kontakty na ně stáhnete (zde)
- Města jsou uspořádána podle počtu obyvatel dle roku 2004, aktuální stav k 1.1.2009 (zde)
- Podíl stud. = (Počet studentů) / (Počet obyvatel města) ... uváděno v %
- Zdrojem údajů o VŠ v ČR je Český statistický úřad (zde)


Vyjádření Magistrátu města Frýdku-Místku a reakce na něj

Datum: 5.3.2010

4.1.2010 jsem písemně požádal Magistrát města F-M o vyjádření k tématu.
Odpověď jsem obdržel 11.2.2010, její plné znění je (zde).


Současná situace:

- Magistrát města nadále podporuje výstavbu multifunkčního centra na místě stávající víceúčelové haly.

- Magistrát takto rozhodl, i když tento zásah do architektury města nebyl před tím podroben veřejné diskuzi, i když ho jednotlivé politické strany dříve nezačlenily do předvolebních programů a nedostaly k němu jasný mandát svých voličů. Nedošlo k tomu přesto, že jsme v období těsně před komunálními volbami a takový postup by byl podle zásad zastupitelské demokracie logický.

- Přípravné kroky pro vytvoření podmínek vzniku státní VŠ ve Frýdku-Místku nejsou aktuální prioritou Magistrátu města.

Reakce k jednotlivým připomínkám MMFM (citace původního textu je „kurzivou v uvozovkách“):


1) „Areál … by stál řádově několik miliard korun a návratnost pro rozpočet města by byla minimální ... další náklady by si vyžadoval provoz a údržba“

Ano, realizace takového záměru si vyžádá investice a provoz další náklady. V případě, státních vysokých škol je zřizovatelem i provozovatelem stát. Náklady na výstavbu a provoz tedy hradí rozpočet ministerstva školství NE MĚSTO. viz. např. Státní rozpočet ČR na rok 2010, kapitola 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Vysoké školy … 23,5 mld CZK (zde).



2) „uvažované příjmy většinou končí zcela mimo městský rozpočet“

Ano, rozpočet města by z existence VŠ ve F-M přímo neprofitoval. Zmíněný příliv peněz by ale trvale oživil poptávku po službách a následně zvýšil zaměstnanost atd., takže pozitiva by pocítili v prvé řadě obyvatelé Frýdku-Místku a až následně městský rozpočet vyšším výběrem daní.



3) „Uvažovaných 6.000 studentů vyžaduje odpovídající počet vysokoškolských odborníků, kteří zcela jistě nejsou na trhu k dispozici. Získat akreditaci pro novou vysokou školu pak je téměř nemožné“.

Ano prosadit vytvoření nové státní vysoké školy není snadné a nemusí vždy jít o rychlý proces. Například radnice města Opava poprvé vyjádřila svůj zájem o založení VŠ v roce 1870 a k naplnění těchto plánů došlo až v roce 1991. Nicméně během minulých 20 let bylo v ČR založeno osm státních VŠ, poslední dva případy: rok 2004 ... Jihlava, rok 2006 ... České Budějovice, takže příležitosti tady byly a nelze vyloučit, že se opět naskytnou.



4) „požadovaný počet studentů (6.000) je vysoce nadsazený a nereálný. Krajské město Ostrava ...“

Město Ostrava je dobrým příkladem, má (311.000 obyvatel) a pokud jde o státní VŠ je zde za prvé Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava … 21.500 studentů a za druhé Ostravská univerzita v Ostravě … 8.500 studentů. Celkem 30.000 studentů, takže na každých 10 obyvatel připadá 1 student. Podobné počty vycházejí u většiny ostatních měst, které mají státní VŠ. Když použijeme stejný poměr 1:10 pro F-M, který má cca 60 tisíc obyvatel, dostaneme zmiňovaných 6.000 studentů. Přirozeně není to jediné možné číslo.



5) „názor ministerstva školství … máme příliš mnoho vysokých škol.“ Pravděpodobný zdroj (zde)

Není nezbytnou podmínkou, aby fakulty VŠ ve F-M existovaly samostatně. Frýdeckomístecké fakulty budou sloužit svému účelu, i když budou součástí například Ostravské univerzity v Ostravě. Podstatný je přínos existence těchto fakult pro město. Přiměřený podíl Frýdku-Místku na vysokoškolském vzdělávání by byl legitimní. Pro úplnost uvádím vývoj počtu všech vysokoškolských studentů v ČR, rok 2005 = 289.635, rok 2006 = 316.496, rok 2007 = 344.615 a rok 2008 = 369.619 studentů - dle ČSÚ (zde).



6) „Ve Frýdku-Místku … je část soukromé vysoké školy Jana Ámose Komenského Praha s.r.o.“

Ano tato pobočka sídlí ve F-M a dle studijního plánu 2009/2010 (zde) má cca 10 tříd (studijních kruhů), tedy bude se pravděpodobně jednat o počet do 300 studentů (možná má magistrát města lepší podklady a může to upřesnit). Jedná se tedy o velmi nízké počty. Samozřejmě bude jen pozitivní, když počet studentu a kvalita výuky této pobočky v budoucnu poroste.



7) „Uvažované území je v záplavové zóně řeky Ostravice … plocha nevhodně položená v blízkosti řeky, hlavní silniční komunikace i vlakové trati. Hluk a emise nejsou vhodným prostředím pro VŠ.“

Stejným vlivům je dnes vystaven například okresní soud, finanční úřad, nebo areál TJ Slezan. Nebude na tom lépe ani městem zvažované multifunkční centrum, kino, či nová sportovní hala, která má sloužit zároveň jako místo konání kulturních akcí. Mimo jiné v blízkosti intenzivní dopravy dnes stojí nejedna pražská VŠ.



8) „… zřízení další vysoké školy se ve Frýdku-Místku připravuje … (o dva odstavce níže) … Akreditace (opravňuje VŠ vyučovat) – její získání je téměř nemožné ...“

Tyto dvě poznámky se zdají být v rozporu, každopádně požádám Vás o bližší informace k připravované VŠ. Na místě jsou otázky: Kdo má být zřizovatelem, jaký je zamýšlený rozsah, zaměření, lokalita atd.?



9) „Pro potřeby školy, která by měla 6.000 studentů, tzn. ubytování, stravování, přednáškové sály, je to plocha nedostatečná.“

Ano pouze uvedená lokalita by byla pravděpodobně nedostatečná pro veškeré zázemí zamýšlené VŠ, ale postačující pro její reprezentativní ústředí po vzoru např. nového univerzitního centra ve Zlíně (zde). Pokud jde o zmíněná sportoviště, ta už v blízkém okolí existují, mimo jiné krytý plavecký bazén a stadion TJ Slezan. Jak uvádíte, další vhodné prostory pro výuku ve městě existují.



10) „Kromě odborníků na informatiku potřebujeme i valcíře, pekaře ...“

Učňovské obory a střední školy jsou v našem městě již dlouhodobě zastoupeny, na rozdíl od zanedbatelného podílu vysokoškolského vzdělání. Obor informatiky je jen jednou z mnoha variant.



11) „Odborníci na urbanistiku nejsou na investičním ani jiném odboru magistrátu, ti se však zcela jistě k závěrům vysokého školství nebudou vyjadřovat.“

Urbanismus je disciplína, jejímž cílem je projektovat sídelní útvary jako funkční a vyvážené celky. Zabývá se regulací vývoje měst, venkovského osídlení a krajiny. Usiluje o optimální vývoj sídelních struktur a harmonické uspořádání území …

Odborníci tohoto zaměření mají co říci k otázkám typu:
- Je vhodnější, aby supermarkety, nákupní, či multifunkční centra velkých rozměrů vznikala v centru města, nebo na jeho okrajích?
- Je pro město přínosnější, aby na jedné z nejexponovanějších lokalit vznikla obchodní zástavba, či veřejně prospěšná instituce?



12) „… navrhuji se k tématu vrátit poté, co si ověříte reálnost Vašich snových představ na ministerstvu a zmiňovaných vysokých školách.“

Děkuji za podněty a otevřenost k další diskuzi.


Následující diskuze je moderována, prosíme o dodržování NETIKETY, tedy zásad kultivované diskuze. V opačném případě budou příspěvky mazány či uživatelé blokováni. Každý příspěvek je potřeba zvěrohodnit uvedením mailové adresy v druhém poli, nebo provázat s účtem na sociální síti, např. s Facebookem kliknutím na jeho ikonu. Pokud zaznamenáváte problémy se zobrazením, použijte jiný prohlížeč než Internet Explorer.

comments powered by Disqus